Pseudohumanisté už se bojí o koryta!

Dnes jsem si přečetl tento článek.

Jeho hlavní sdělení je pro nezainteresovaného čtenáře poměrně nezajímavé, avšak některé zmínky v článku zajímavé jsou. V první části (nepočítám-li úvod) autor kritizuje použití represe v boji proti kriminalitě a i ve zbytku článku se k této kritice neustále vrací a zdůrazňuje její neúspešnost a neefektivitu. Je to tak trochu paradox…Metoda cukru a cukru se ukázala už po mnohá léta jako naprosto neúčinná a místo zlepšení situace vychovala notorické flákače a agresory, kteří se de facto nemají čeho bát, přičemž metoda nulové tolerance v ČR vyzkoušena nebyla, takže ani nedostala šanci selhat. Autor ji tedy už raději kritizuje preventivně a snaží se, aby šanci vůbec nedostala. Dalším paradoxem je nezpochybnitelný fakt, že po zavedení nulové tolerance v minulém století v New Yorku, kriminalita opravdu klesla (ať už jejím důsledkem či nikoliv), což si samozřejmě pseudohumanisté vysvětlili po svém a jejich zpochybnění není nijak překvapivé. Každopádně je zábavné, jak člověk, který je zastáncem metod, které nikdy nikde na světě nefungovaly, mluví o neefektivitě represe. Represe je přesně to slovo, kterého se každý pseudohumanista bojí jako čert kříže. Represe totiž může znamenat skutečně funkční řešení, což s sebou přinese z pohledu pseudohumanisty dva katastrofální důsledky…jednak více peněz pro státní složky, což znamená méně peněz pro „neziskovky” a co je ještě horší – omezení problému, díky kterému ony neziskovky existují a dostávají peníze. Čili jinými slovy je v zájmu každého pseudohumanisty bojovat proti jakémukoliv represivnímu řešení, neboť to ohrožuje jeho samotnou existenci…Jak přesně v praxi by si to pan autor představoval, popisuje dále: “Komunitní práce musí být prováděna nezávisle. To v současné situaci znamená, že ji musí zajišťovat nevládní organizace s dlouhodobým výhledem nezávislého financování – například v rámci min. tříletého projektu.” Tedy neziskovka musí mít zajištěn dlouhodobý přísun peněz daňových poplatníků…a aby toho nebylo málo, autor pokračuje “Organizace musí zajistit pracovníkům podporu a zároveň i ochranu před vnějšími tlaky, především ze strany politiků a veřejné správy.”…takže chceme vaše peníze, chceme je mít dlouhodobě garantované a zároveň nechceme, aby nás kdokoli jakkoli buzeroval a kontroloval naši činnost. Z mého pohledu naprosto nehorázné požadavky nemající s demokratickým fungováním země nic společného a nic jiného než další vyhazování peněz z okna. Všimněte si, že autor kritizuje nejen samotnou nulovou toleranci, ale prakticky jakékoliv represivní kroky.  To proto, že i dílčí kroky mohou přinést statisticky významný pokrok a ukázat směr, který je diametrálně odlišný od stávající dlouhodobě aplikované metodě cukru a cukru. Nevím, zda nyní nastala situace, kdy by se pseudohumanisté měli začít bát o svá koryta, ale vím jistě, že včera bylo pozdě…