O patníkovi...

Ten nadpis je vlastně špatně. Nejen gramaticky (protože slovo „patník“ se skloňuje podle vzoru hrad),ale hlavně proto, že se tento článek téměř stejnou měrou nezabývá pouze patníkem ale také jeho kolegou – obrubníkem. 

Proč jsem vědomě zvolil nesprávný – nekompletní nadpis? Je tomu tak proto, že kolega obrubník bývá často opomíjen. Respektive bývá za patník často zaměňován. Je neuvěřitelné, kolik lidí v mém okolí nazývá obrubník patníkem. To je samé“...najela jsem na patník a prorazila gumu“.Tedy ne,že by se na patník nedalo najet, technicky je proces najíždění na obrubník úplně stejně nenáročný jako proces najíždění na patník, ale z kontextu už tak nějak vyplývá, že se pravděpodobně jednalo spíše o obrubník, ačkoliv není zcela vyloučeno, že se o patník skutečně mohlo jednat. Nicméně v praxi se setkávám se situací, že lidé nazývajímnohemčastěji obrubník patníkem, nežli je tomu naopak. Vlastně si ani nevzpomenu, že by někdo někdy nazval patník obrubníkem...Čili proto ten nadpis.

Nyní, když jsme si vyjasnili nepřehlednou situaci okolo nadpisu, se vrhněme hlouběji do problematiky patníků a obrubníků, přičemž meritem dalšího výkladu bude popis rozdílu mezi patníkem a obrubníkem. Tedy přesněji řečeno rozdílů. Těch rozdílů je totiž celá řada. Historie patníku je ve skutečnosti mnohem zajímavější než historie obrubníku. Asi by vás to nenapadlo, ale patníky původně sloužily k usnadnění nasedání, méně často i sesedání z koně, což mívalo své úskalí, když se jezdec přesně netrefil a narazil si o patník bok...anebo i jinou část těla. Dnes již tomuto účelu patníky neslouží. Dochovaly se a svým účelům slouží zejména tři druhy patníku – mezník, milník a označník. Mezník se vyznačuje tím, že stojí přesně na místě (pokud zrovna nestojí blbě), kde něco konkrétního začíná, končí anebo obojí - kde něco konkrétního s něčím jiným konkrétním takzvaně hraničí. Totakový milník(a jeho blízký příbuzný kilometrovník)je mnohem nudnější, nachází se na trase v pravidelných intervalech a nemůže cestujícího téměř nijak překvapit. Ti bystřejší z nás jsou schopni na základě číselné řady dokonce předvídat, jaké číslo ponese patník následující a někdy i mnoho dalších. No a do třetice jsem si nechal patník s nejblbějším názvem – označník. To je přesně ten druh, který svým vozem trefíte statisticky nejčastěji, neboť je jich všude plno a slouží k vyznačení okraje vozovky. Společným znakem všech patníků je, že stojí víceméně vzpřímeně.To je zjevně taky důvod toho, proč se patník těší daleko větší oblibě zejména u psů. No, těší...věřím, že kdyby k tomu patník něco mohl říci, asi by příliš nadšeně nehovořil. Je to taková daň za popularitu. Naproti tomu obrubník se vyznačuje tím, že leží. Zvídavého čtenáře jistě napadne otázka, co se stane, když patník někdo porazí do stavu naležato. Stane se z něj obrubník? Odpověď zní - nestane! Bude to ležící patník. Obrubník totiž neleží jen tak. Je daleko vícedružný, a tak leží ve smečkách. Tvoří tak pás, který odděluje například chodník od okolí, případně odděluje různorodé typy pozemní komunikace(typicky silnici achodník).Jeho účelem držet komunikaci(pozemní)v mezích, aby se nerozlezla do stran. O obrubníky se díky jejich horizontální poloze daleko lépe zakopává a taky dokáží při najetí krásně ozdobit ráfky, kdežto patníky stejným způsobem okrašlují nárazníky(můžete vyzkoušet). Důležitá funkce, kterou patník v lidské společnosti zastává, neunikla ani největšímu ze všech Čechů – Járovi Cimrmanovi,který se dokonce rozhodl patníku postavit pomník. Bohužel jeho zápisky neobsahují informaci, kde se tento pomník nachází, pouze že existuje. Vzhledem ke skutečnosti, že pomník patníku má podobu patníku, nejsme schopni rozeznat, který z mnoha set tisíc patníků je onen pomník a odlišit ho od obyčejného řadového patníku. Proto bych chtěl vyzvat všechny řidiče i řidičky, aby jezdili a jezdily velice opatrně, neboť by se mohlo stát, že zmiňovaný pomník porazí, což sami uznáte, by byla obrovská škoda. Atakyco pak s takovým uraženým patníkem,jehož historická a zejména umělecká hodnota byla nenávratně poškozena?! Možná...snad...by se pak dal využít už jen jako obrubník.