Vlk a pes
Dnes je to ale jiné, je celý zachmuřený a na jeho tváři je vidět, že si kouření dýmky tolik nevychutnává.„Já ty potvory zabiju“ - procedí jen tak pro sebe mezi zuby, naposledy dlouze potáhne a jde kopat jámu pro svých pět ovcí, které mu té noci zardousili vlci.
Na opačném úpatí téže hory skotačí mladý nezkušený vlk. Jeho radost ze života mu kazí jen neustálé kručení v břiše. Hlad má dost velký na to, aby ho vzal na vědomí, ale ne dost velký na to, aby ho donutil ulovit si něco k snědku, a tak si ještě užívá tu chvilku slastného nicnedělání. Tu ucítí neznámý pach. Že by kořist?! Vlčí mladík vykoukne ze křoví a spatří velkého černého psa. Přikrčí se, aby ho nezvyklý návštěvník jeho rodného lesa nezpozoroval, ale snaha o nenápadnost je zjevně zbytečná. „Ahoj vlku!” vybafne na překvapeného vlka cizinec. „Ahoj...vlku“ nesměle odpoví přikrčená šelma. “Já ale nejsem vlk, jsem pes!” reaguje domestikovaný příbuzný pobaveně. Vlk se zarazí a logicky namítá...“máš oči jako já...uši jako já...tlapky jako já...i ty zuby máš jako já...a já jsem vlk, tak ty taky musíš být vlk“. „Ale ne...i když vypadáme oba skoro stejně, jsme každý úplně jiný...a navíc...ne, že by na tom snad nějak zvlášť záleželo, já jsem černý a ty šedý“ - vysvětluje trpělivě psí návštěvník. „Jak to, že tě neznám?” ,táže se lesní kolega, „já znám všechna zdejší zvířátka“. „Mě nemůžeš znát, nejsem místní...a na to, abys mě znal, jsi ještě příliš mladý, ale mnoho zdejších vlků mě zná“ - povídá pes. „A odkud jsi?“ zajímá dále vlka. „Žiji dole ve vesnici...u lidí“ dodá pohotově ten tmavý skorodvojník. „U lidí?!“ překvapeně vyhrkne vlk a pokračuje: „Tam...tam se odváží jen ti nejodvážnější z nás a někteří se už nikdy nevrátí”. „Mně je u lidí dobře - ráno, v poledne i večer dostanu najíst a mají mě rádi“ popisuje člověčí přítel po pravdě svůj život. „Najíst? To jako jen tak?“ vyzvídá nevěřícně vlček s nádechem závisti. „No...není to úplně jen tak, pomáhám farmáři nahánět ovce...a taky je hlídám “zasvěcuje pes do vesnického života svého mladšího šedivého kolegu. „Hlídáš? A před kým je hlídáš?“ ptá se vlk. „No...jak bych ti to řekl...já už musím jít“ vydal ze sebe pes vyhýbavě, rozloučil se a mazal domů. Po chvíli se zastavil a naposledy na vlka promluvil: „...před vlky,šedivý kamaráde...ale ty jsi ještě příliš mlád a máš život před sebou, tebe nechám být, ale pamatuj si...možná, že až se příště setkáme, už nebudeme přátelé“ zakončil tajemně rozhovor pes a jal se utíkat k vesnici...
Vlk ještě dlouho hleděl za utíkajícím hafanem. V dálce pak spatřil farmáře, jak přiběhnuvšího psa pohladil po hlavě a poplácal po zádech...“Hmm“ zamručel a zamířil do lesa. V tu chvíli se znovu přihlásil jeho zapomenutý hlad. Navíc ho trochu pobolívala tlapka, kterou si poranil, když posledně neúspěšně pronásledoval zajíce. Neustále přemýšlel o slovech svého blízkého příbuzného ze společné vývojové větve živočišné říše. Mohlo být na tom, co pes povídal, něco pravdy? Vždyť lidé jsou přece zlí! Aspoň to vždy od své matky vlčice slýchával. Ale sám přece viděl, že pes se vydal k lidem naprosto dobrovolně a při setkání s jedním z nich ho ten člověk vřele přivítal. „Na tom přece něco musí být!“ usoudil vlk a vydal se do vesnice. V dáli uslyšel bečící ovce a vzápětí je i slabě ucítil. Čím blíže byl lidským stavením, tím silněji je cítil. Po chvíli měl před sebou malé stádečko krásných běloučkých oveček. Pásly se tady jen tak a jakoby čekaly jen na něj. Vlk byl přemožen svým instinktem a zcela zapomněl na svůj původní plán o kamarádství s lidmi, který po cestě k vesnici ve své mysli spřádal. Rozeběhl se a skočil po jednom z těch šťavnaťoučkých obláčků. Kořist se s vypětím všech sil vysmekla a se zoufalým bečením dala na úprk. „A mám tě!“ pomyslel si predátor, když se znenadání ozvala rána a lovec ucítil prudkou bolest v zadní části těla. V běhu se ohlédl a spatřil člověka, jak na něj míří dlouhou brokovnicí. „Tady jsem asi skončil“, pomyslel si ten nezvaný host. Správnost tohoto úsudku potvrdila druhá rána doprovázená smrští broků, jenž tentokráte nenašly svůj cíl ve vlkově zadnici. Na další olověné odměny už nečekal a utíkal zpátky do lesa tak rychle, jak mu jen tlapky dovolily. Ač už byl poměrně daleko, stále nepolevoval v rychlosti a pelášil i přes ukrutnou bolest, kterou pociťoval navzdory vysoké hladině adrenalinu. „V klidu, mladej!“ ozvalo se z lesa, do kterého právě doběhl. Vlk nejdříve jen nedůvěřivě zpomalil, až pak se zastavil. Rozhlíží se a napíná slechy k místu, odkud předpokládá, že uslyšel onen hlas. Kdo že to na něj tím vlídným hlasem promluvil? Tu k němu seběhne z kopečka jiný vlk. „Postřelili tě, co?“ ptá se ten druhý vlk prohlížíc si zběžně jeho zranění. Zbědovanec ještě chvíli vydýchává a s námahou vyhrkne „...a ty jsi kdo?“. „Já?“ reaguje řečnicky pan neznámý. „Já jsem aktivista.“ odpoví klidně se tvářící cizí vlk. „Co to zase sakra je?“ nerozumí postřelený vlček zvláštnímu novotvaru a stále ještě vstřebává svůj urputný běh o život. „Pomáhám vlkům jako jsi ty...“ objasňuje druhý vlk situaci. „Víš, proč tě postřelili?“ ptá se ten cizí tvor. „Protože jsem jim napadl ovci...“ odpovídá vlk jsa si jist správností své odpovědi. „Nikoliv, příteli,...“reaguje cizí vlk ”...to proto,že jsi šedý!”.
Peter Szendy
Řešení migrační krize je vlastně vcelku snadné
Byla jednou jedna krásná země, tropický ráj. Se vším co k tomu patří. Palmovými lesy, plážovými restauracemi s mořskými plody a koktejly, davy turistů a pobíhajícími opicemi - makaky.
Peter Szendy
Obrovský pavouk!
Je teplá letní noc a v hospodě zůstávají jen poslední zbytky věrných. I Bedřich už je na odchodu, což je dobře, protože to vypadá, že by při delším pobytu některou z místností jistě ozdobil zvratky.
Peter Szendy
Nejsou všichni vlci stejní
Tak zase jednu o vlkovi...ale teď už je to jiný vlk než posledně. Ne, že by to nemohl být ten stejný, ale...to by bylo příliš smůly na jedno tvora, tak mu dáme pokoj.
Peter Szendy
7 pilířů pseudohumanismu - část druhá
Tak včera jsem zaplácl celý článek jen definicí pseudohumanismu, dnes můžu konečně pokračovat vlastním článkem...
Peter Szendy
7 pilířů pseudohumanismu - část první
Ano..7 pilířů pseudohumanismu – takto se měl článek jmenovat a o nich měl článek pojednávat...(ještě mám zadat alespoň 6 znaků, abych splnil podmínky perexu, ale méně, než kolik jich má následující věta, no to je skvělé)
Peter Szendy
O patníkovi...
Ten nadpis je vlastně špatně. Nejen gramaticky (protože slovo „patník“ se skloňuje podle vzoru hrad),ale hlavně proto, že se tento článek téměř stejnou měrou nezabývá pouze patníkem ale také jeho kolegou – obrubníkem.
Peter Szendy
Evropa by měla dát Kurdům své území!
Je ostudou Evropy, že Kurdové stále nemají svůj vlastní stát. Možná to někomu bude znít přehnaně, někomu úplně zcestně, ale už je to prostě tak.
Peter Szendy
Jsem špatný člověk
Naletěl jsem populistům... Hnusným xenofobním populistům, kteří hlásají lži o Islámu. Zbaštil jsem jim to i s navijákem a dál šířil jejich slova, čímž jsem se stal špatným člověkem – xenofobem.
Peter Szendy
Filcky!
Nedávno jsem potkal učitelku, která učila na základce sestru i mě. Protože se naše rodiny znají, učitelka, která je již starší paní, si nás velmi dobře pamatuje.
Peter Szendy
Je Islám zlo?
Je jisté, že zdaleka ne každý muslim je špatný člověk. Jak je to ale se samotným Islámem? Je to náboženství míru? Je morální? Máme se ho bát?
Peter Szendy
Podpásovka od T-mobile
Asi nikoho nepřekvapí fakt, že když vypadne vysílač, na který je váš mobilní telefon připojen, zaregistruje se na nejbližší možný, respektive ten, který má v daném místě nejsilnější signál.
Peter Szendy
Řešení imigrační krize je (skoro) na spadnutí!
Tak a je to tady...Německo s Rakouskem nečekají se založenýma rukama v klíně a tvrdě pracují na řešení imigrační krize. Řešení je na spadnutí...
Peter Szendy
Hudba v hlavě
Dnes jsem po delší době v rádiu slyšel písničku "Promovaní inženýři", která mi pak po zbytek dne zněla v uších, až mě to přinutilo vytvořit parodii...Původním autorům se omlouvám za devastaci jejich díla, ale prostě mi to nedalo.
Peter Szendy
Kramný a jeho funclub
Ne, nenechytali jste mě z neznalosti angličtiny. Slovo “fun” ve slově “funclub” je zcela záměrně. Přijde mi komické pořád jak kolovrátek opakovat, že není přímý důkaz, když v podstatě ani v matematice...
Peter Szendy
Česko bez rasismu - II.část
Toto je pokračování článku o tom, jak by ČR vypadala, kdyby zde nebyl žádný rasismus, respektive předsudky na základě rasy. Pro ty, kteří první část nečetli, doplňuji, že omezuje pouze na Romy.
Peter Szendy
Česko bez rasismu - I.část
Občas mám tendenci teoretizovat, jak by to vypadalo, kdybychom se postavili Německu, kdyby Hitler vyhrál válku, kdyby u nás nikdy nevládli komunisté nebo kdybychom nevyhnali sudetské Němce...
Peter Szendy
Toyo!
Kamarád má bratra. Hodnej kluk, ale má jednu chybu. Je to bohužel hroznej přitakávač. On vám odsouhlasí snad úplně všecko a je mu jedno, jestli si svým názorem protiřečíte. Ne, že by byl hloupej, jak by si někdo mohl myslet, on má prostě jen v povaze nikomu neodporovat. A tak jak se každý člověk vyvíjí a mění názory, tak se vyvíjí i on. Časem dospěl k tomu, že jeho přitakávání není dostatečně intenzivní, a tak se z prosté věty “to jo” propracoval do stavu, kdy přitakává pro jistotu hned dvakrát “to jó, to jó”. Takže jsem mu celkem logicky dal přezdívku “Toyo”. “Ti Rusové na Ukrajině jsou ale parchanti, co? – To jo, od Rusa nemůžeš čekat nic dobrého!; Já se těm Rusům vůbec nedivím, že si vzali zpět Krym! – To jo...však si jen vzali, co jim patří. Rusáci jsou v pohodě, to Západ pořád provokuje.”
Peter Szendy
Najít a vyhrabat!
Tak máme po zimě a je na čase pustit se do oprav silnic. Cestaři v našem městě vyvinuli zcela unikátní systém těchto oprav, který rozdělili překvapivě na 3 fáze:
Peter Szendy
Všichni voliči Tomia Okamury jsou rasisti a xenofobové!
Alespoň to tvrdí pseudohumanista Zdeněk Ryšavý ve svém článku. Přesněji řečeno takto označuje 7% voličů, kteří volili Úsvit. Tedy všechny jeho voliče. Je dost dobře možné, že většina voličů Úsvitu takoví opravdu jsou. Některé voliče Okamura jistě nalákal na protiromské či protiislámské řeči, o tom není pochyb. Jenže kromě toho hovořil Okamura o spoustě jiných témat, například o korupci. Nejde o to, zda jeho sliby byly myšleny upřímně, je jasné, že část jeho voličů slyšela právě na tyto sliby a třeba s jeho výroky na adresu menšin ani nesouhlasí (taková Samková Okamuru také jednu dobu podporovala). Podle Ryšavého jsou ale všichni rasisti. Mně osobně by jeho výrok až tolik nevadil, kdyby jeho autorem nebyl člověk, který bojuje za to, aby se lidé neházeli do jednoho pytle. Článek pana Ryšavého ukazuje pokrytectví, kterým jsou pseudohumanisté doslova nasáklí, v plné nahotě. Jaký je rozdíl, když řeknu “Romové jsou nepřízpůsobiví , hluční a kradou” a “voliči Úsvitu jsou xenofobové a rasisti”?
Peter Szendy
Islám – ještě větší blbost, než jsme doufali
Přestože jsem ateista, mám takový zvláštní pocit, když se ocitnu v nějakém chrámu. Je to takový druh respektu a vlastně ani nevím, proč ho mám. Snad to ani tak nesouvisí s náboženstvím, ale s tou stavbou jakožto historickým a mnohdy i uměleckým dílem. A to bez rozdílu jestli se jedná o dóm v Kolíně nad Rýnem nebo třeba Angkor Wat. Vážím si práce těch architektů i umělců, kteří vytvořili různé artefakty s vírou související. Zároveň ale neměním nic na názorech, které jsem popsal v předposledním článku. Pokud se z víry v Boha stane fanatismus, jedná se o psychózu a je na místě psychiatrická léčba.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1540x