Česko bez rasismu - II.část

Toto je pokračování článku o tom, jak by ČR vypadala, kdyby zde nebyl žádný rasismus, respektive předsudky na základě rasy. Pro ty, kteří první část nečetli, doplňuji, že omezuje pouze na Romy.

Důvod je ten, že ostatní menšiny se sice s rasismem v ČR setkávat mohou, avšak nikoli ve výrazně vyšší míře, než v jiných státech. Anticikanismus se v ČR rozhodně vyskytuje a já v tomto článku neřeším, jestli je nebo není oprávněný, řeším pouze to, jak by to vypadalo, kdyby žádný nebyl. V předchozí části jsem shrnul, jaký vliv by absence rasových předsudků měla na vzdělání a zaměstnanost Romů, nyní zbývá probrat bydlení a kriminalitu.

Bydlení – Romové si často stěžují, že jsou diskriminováni v přístupu k bydlení. Ze skupiny potenciálně diskriminovaných je třeba odečíst skupinu neplatičů. Neplatič je nejhorší varianta nájemníka bez ohledu na rasu. Pokud je neplatič vyhnán z bytu, nemá smysl řešit, jakou má rasu, ale to, že je neplatič. Neplatič má špatnou pověst a proto má ztíženou šanci získat bydlení. Další problém je, že chcete-li si pronajmout byt, většinou musíte složit nějakou kauci a Romové si často stěžují, že na ni nemají a úřad práce na ni nepřispívá (avšak na zlaté řetezy mají  http://budejovice.idnes.cz/dum-hruzy-v-tabore-fislovka-dpe-/budejovice-zpravy.aspx?c=A150313_095033_budejovice-zpravy_khr). Pokud by u nás nebyl žádný rasismus, ani této skupině by to nijak nepomohlo, přátelské prostředí za ně kauci nezaplatí. A pozor…nepomohlo by to ani těm rodinám, kde zájemci působí neseriózním dojmem. Bavíme se totiž o absenci předsudků na základě rasy (etnika), nikoli celkového dojmu neseríóznosti. Takže pokud pronajímatel jedná s chlapíkem, který není schopen říct jedinou souvislou větu, kterou prokládá vulgárními výrazy  a jeho jedinou zálibou je evidentně plození dětí, kterých kolem pobíhá už 5 a další je na cestě, není divu, že si pronajímatel vybere jiného zájemce. Velkou roli hraje samozřejmě finanční situace nájemníka, zda má nebo nemá práci, případně jakou, což může být v případě Romů opět omezující. Existují velké realitní kanceláře, které na nájemníky nekladou žádné velké nároky a byt od nich získá prakticky kdokoliv. Rozhodně u nich nehraje roli původ. Důkazem mohou být celé čtvrti (u nás Orlová 3), kde Romové žijí a tyto realitní kanceláře byty vlastní. Tedy ani těchto se nijak nedotkne odstranění rasismu, protože oni své bydlení mají. Situace kdy pronajímatel odmítne někoho jen na základě toho, že se byť jen v telefonu dozví, že zájemce je Rom, však nepochybně existují. A zřejmě jich nebude málo. Pro pronajímatele je rozhodující zisk a bezproblémovost. Etnicita primárně nehraje roli, ale je pravda, že na předsudky doplatí nevinní. A pokud by žádné rasové předsudky neexistovaly, je pravda, že určitá část Romů by měla cestu k bytu snadnější.  Nicméně mnohem větší část by na byt stejně nedosáhla kvůli výše zmíněným problémům. Obecně platí, že firmy, které pronajímají větší množství bytů (stovky až tisíce) problem s etnicitou nemají, což ovšem neznamená, že žadatele nevyhodnotí jako problémového na základě jiných indicií. Čili těm Romům, kteří nemají problémy výše uvedené a jsou odmítáni jen pro svůj původ bych doporučil vytrvat a zkoušet a zaměřit se zejmána na velké pronajímatele (nechci zde psát konkrétní jména firem, aby to redakce nepovažovala za účel).

Kriminalita – zde mám tak trochu obavu…Ať už třeba rasismus považujeme za nejhorší věc na světě, nelze mu upřít, že mnohdy plní docela dobře ochrannou funkci. Češi se většinou nenechají nachytat na starou fintu, kdy u krajnice stojí auto a vedle snědý muž s historkou, že mu došel benzín, na jinou fintu, kdy předstírá kolaps uprostřed náměstí (zatímco kapsáři pracují) a už vůbec ne na prodej ”zlatého” prstenu.  Bohužel se nechávají nachytat třeba staří lidé jako třeba zde http://vary.idnes.cz/podvodnik-okradl-seniorku-dcy-/vary-zpravy.aspx?c=A150522_105309_vary-zpravy_pkz#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box . Zánik rasismu by zřejmě vedl ke zvýšení kriminality, nicméně toto zvýšení by pravděpodobně nebylo nijak dramatické a taky je třeba odečíst rasově motivované trestné činy, které někdy mohou být závažné, ale je jich minimum. Každopádně si nelze slibovat, že bez rasismu bude kriminalita nižší. Není pro to žádný logický argument.

Závěr – v České republice rasismus jistě existuje (respective mluvím o předsudcích na základě rasy, kdy tyto předsudky mohou být i oprávněné). Ostatně tak jako v kterémkoliv jiném státě, kde žije více než jedno etnikum.  Absence rasismu by pro Romy (i jiné menšiny) byla jistě vítanou změnou, ale spíše “kosmetickou”.  Nevyřešila by žádný ze zásadních problem, o kterých byla řeč. Problémy se vzděláním, zaměstnaností, bydlením a kriminalitou by přetrvávaly téměř v nezměněné míře. Jediný rozdíl by byl lepší pocit z pobytu ve společnosti, kdy majorita by se na minoritu nedívala skrze prsty. To je ovšem příliš málo. Co s tím? Je třeba vydat se jinou cestou než propagandou zaměřenou na změnu myšlení majority, zákazy nepohodlných statistik, vymýšlení nových eufemismů, točením filmů o „nabourávání stereotypů” a jejich následným oceňováním. Jednak proto, že tím žádné změny myšlení nedosáhneme (lidi to uvnitř nijak nezmění, spíše naštve) a jednak proto, že i kdybychom jí dosáhli, tak to v podstatě nic neřeší. A to ani pro nás ani pro Romy. Je třeba udělat pravý opak. Pojmenovávat věci pravými jmény, neshazovat vinu na stát a rasismus ve společnosti, vyhodnocovat změny a zcela nejdůležitější věc – vyžadovat (obecně)! Ryzí kapitalismus funguje tak, že po nikom nic nevyžaduje, ale zároveň nikdo nemá na nic automaticky nárok. Naproti tomu socialismus se sice postará, ale zároveň něco vyžaduje. Náš nepovedený hybrid funguje tak, že se postará a po nikom nic nevyžaduje, což je jednoznačně nejhorší možnost. Neziskové organizace všemožně utvrzují Romy v představách, že za nic nemůžou a že za vše zlé může stát a majorita. Následkem toho nemají Romové sebemenší pocit, že by vina mohla ležet na nich samotných a že by cokoli na sobě měli změnit. A jelikož, jak už jsem řekl, systém od nich naprosto nic nevyžaduje, tak neexistuje nic co by je k jakékoliv změně mohlo přimět. Všimněte si, že čím je Rom úspěšnější, tím méně vidí problém v majoritní společnosti (jakkoli ani ta není zrovna dokonalá). Právě takového Roma bych mnohem raději viděl na místě ministra pro lidská práva (když už teda takový post má vůbec existovat) , ombudsmana nebo ředitele neziskovky. Už proto, že lidé z majority na těchto postech se snaží být papežštější než Papež a všemožně se snaží Romům zalíbit. Asi si myslí, že právě toto je součástí jejich práce. Osvícený Rom je proto daleko lepší varianta. Lidskoprávní  neziskovky jako takové bych zcela nezatracoval, jen bych výrazně snížil jejich počet a vyžadoval výsledky. Jejich role by měla být mimo jiné informativní, přičemž důraz by měl být kladen na vysvětlení principu příčiny a důsledku, což je u Romů jeden ze základních nedostatků. Někteří Romové pomalu začínají chápat, že vzdělání je důležitou součástí života, avšak stále nepochopili, že vzdělávání není hmotná věc, kterou někde dostanou, ale dlouhodobý proces, na kterém se sami musejí podílet a kterou bez této aktivní spoluúčasti nelze získat. Někteří lidé prohlašují, že romská otázka je neřešitelná nebo že kdo nějaké řešení objeví, tak je kandidát na Nobelovku. Já si to nemyslím. Jsou oblasti (i u nás před válkou bylo pár takových vesnic), kde se Romové zapojili do života a normálně fungují. Většinou jsou to místa, kde právě platí to, že zadarmo nic nedostanou nebo to alespoň platilo v době, kdy se do této oblasti přistěhovali a z dalších generací vyrostli již slušní lidé. Například starousedlí Romové ve Francii byli povětšinou bezproblémoví, zatímco dnes jim pověst kazí rumunští přivandrovalci. Jsem přesvědčen, že Romové mají na víc, než předvádějí. Úkolem politiků je vytvořit takové prostředí, které by je motivovalo – čili nedostat nic zadarmo. Svůj osud mají ve svých rukách. Jenom si nejsem jist, zda je to pro ně vůbec dobrá zpráva.